Jump to content

Sistema nervioso

Di Wikipedia, e ensiklopedia liber
 E artíkulo aki ta skirbí na ortografia di papiamentu. Lo ta apresiá si por mantené e artíkulo aki na estilo di papiamentu.
Sistema nervioso
Sistema nervioso di hende humano
Sinónimo
Latin Systema nervosum
Informashon anatómiko
Sistema di órgano  Sistema nervioso
klasifikashon
MeSH D009420
Imágennan riba Wikimedia Commons Wikimedia Commons
[Editá Wikidata] · [Manual]

E sistema nervioso ta un parti sumamente kompleho di un animal su kurpa ku ta kordiná akshonnan i prosesá informashon sensorial dor di transmití señalnan entre diferente parti di e kurpa. E ta detektá kambionan den e ambiente i ta traha estrechamente ku e sistema endokrino pa respondé na e kambionan aki.

Tehido nervioso a aparesé pa promé biaha den organismonan simpel, manera bichi alrededor di 550-600 mion aña pasá. Den vertebratanan (animal ku vértebra), e sistema nervioso ta dividí den dos parti prinsipal:

  • Sistema Nervioso Sentral (SNS: Ta inkluí e selebro i e medula spinal.
  • Sistema Nervioso Perifériko (SNP): Ta konsistí prinsipalmente di nervionan, ku ta un bonder di fibra (axon) ku ta konektá e SNS ku e restu di e kurpa.

E SNP ta supdividí den dos sistema separá:

  • Nervionan motoriko: Ta hiba señalnan for di e selebro pa múskulonan òf glándulanan.
  • Nervionan sensorial: Ta hiba informashon for di e kurpa pa e selebro i medula spinal.
E SNP ta wòrdu dividí mas aleu den dos supsistema:
  • Sistema Nervioso Somátiko: Ta kontrolá moveshonnan boluntario, manera kontrakshonnan muskular.
  • Sistema Nervioso Outónomo: Ta regulá funshonnan involuntario, manera frekuensia di kurason i digestion. E sistema nervioso outónomo tin tres supdivishon:
    • Simpatiko: Ta aktivá e "bringa òf hui" rèspòns den emergensia.
    • Parasimpátiko: Ta promové relahashon i rekuperashon.
    • Entériko: Ta regulá e sistema gastrointestinal.

Nervionan ku ta sali for di e selebro ta wòrdu yamá nervio di kráneo, miéntras ku esnan ku ta sali for di e medula spinal ta wòrdu yamá nervio spinal.

Struktura

[editá | editá fuente]

E sistema nervioso ta konsistí prinsipalmente di neuronnan, sèlnan spesialisá ku ta manda señalnan rápido i presis via impulso elektrokímiko. E señalnan aki ta biaha door di fibranan fini yamá axon i ta wòrdu pasá pa celnan bisiña via:

  • Sinapsis eléktriko: Transmishon di señal direkto.
  • Sinapsis kímiko: Liberashon di neurotransmisornan ku ta influensiá e sèl risibidó.

Neuronan ta konektá pa forma trayektonan neural ku ta responsabel pa prosesá entrada sensorial, generá persepshonnan i kontrolá komportashon.

Huntu ku neuronnan, e sistema nervioso ta kontené sèlnan glial (òf glia), ku ta proveé sosten struktural i metabóliko. E sistema nervioso tambe ta dependé di e unidat neurovaskular, un sistema di sèl i adernan di sanger ku ta regulá e fluho di sanger serebral pa kumpli ku e demandanan di energia di neuronnan aktivo.